Opatský chrám sv. Petra
a Pavla
| Klášterní chrám sv. Petra a Pavla stojí na
místě původního románského chrámu. Opat P. Václav J. Pokorný poznamenává ve svých Dějinách
kláštera, že jedinou zachovanou památkou na románský chrám byla hlavice sloupu
uložená v klášterním muzeu. Chrám byl na délku kratší ve srovnání s dnešním, měl tři lodě zakončené apsidami a dvě postranní kaple. Nový chrám byl
vysvěcen 7. června 1739 knížetem-biskupem olomouckým Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna. S jeho stavbou se začalo na jaře 1722. Stavba působí velmi
monumentálně. Chrámovému průčelí vévodily štíhlé věže dosahující výšky 65 metrů. Věže pocházely z let 1691 - 92, kostelní budova byla tedy
přistavěna později. Dnes na tyto věže zbyla jen vzpomínka. Současná úprava
věží je vlastně provizorium z roku 1942; při opravě kláštera se věže vlivem
bouře a větru i s lešením zřítily. Ve výklencích na průčelí chrámu stojí
sochy biskupa sv. Vojtěcha a poustevníka sv. Vintíře (Günthera). Sochy zhotovil v
pol. 18. století brněnský sochař J. Břenek. Štít mezi věžemi je ozdoben
rozměrným (5,5 x 3,5 m) mozaikovým obrazem Neposkvrněného početí
Panny Marie. Mozaika byla zhotovena podle obrazu prof. Kleina a návrhu sochaře Bernarda
O. Seelinga z Prahy r. 1895. Portál chrámu je tvořen skupinami korintských
sloupů nesoucích balkon, který vede na kostelní kůr. Nad balkonem je umístěn
kamenný dvojitý znak rajhradského kláštera. Kovanými železnými dveřmi vstupujeme
do chrámu. |
Vnitřek chrámu je prostorný,
jednolodní, s dostatečným světlem vrhaným vysoko položenými okny. Podle architekta
Prokopa měří chrám na délku 79,5 m, z toho na
loď připadá 40 m. Chrámová loď se zúžováním a rozšiřováním hlavních
zdí přeměňuje na dvě elipsovité vydutiny. Z toho také vyplývá změna šířky. Je
to 9,5 m až 16,5 m. Klenba chrámové lodi je zaklenuta do čtyř kopulí,
jejichž výška přesahuje 30 m. Kamenické práce v kostele jsou z pískovce boskovského, mramoru bohonického, presbytář je vydlážděn kamenem poličským,
chrámová loď plotnami kelheimskými. Železné prvky se zpracovávaly v klášterních
dílnách pod dozorem dovedného bratra - laika Fr. Günthera Sperla. Sklářské práce prováděly žďárské hutě. Mramorování stěn
až po římsu provedli: Martin Wächter a Korutanec Frant. Türk. Chór andělů v
oblacích s Bohem Otcem na stěně za hlavním oltářem se sochou P. Marie
Rajhradské, obrovské sochy sv. Petra a Pavla, basreliefy, představující Zvěstování
P. Marie, ukřižování sv. Petra a stětí sv. Pavla, kazatelna se symbolem
pelikána, odznaky svatých evangelistů a čtyř latinských doktorů církevních. Freskovou výzdobu kopulí
provedl v letech 1726 - 1729 brněnský malíř Jan Jiří Etgens. Fresky představují
oslavení řádu bedediktinského a jeho rozšíření v Evropě, Asii a Africe v prvních
třech stoletích jeho trvání. Fresky nad kůrem znázorňují oslavu Boží zpěvným a
hudebním uměním. Novou fresku v kopuli presbytáře namaloval v roce 1776 Josef Winterhalter z Brna. Na fresce je zachyceno Proměnění Páně na hoře Tábor. |
|
Řezbářské práce na kůru, jakož i kamenné vázy na opěrných pilířích zvenčí
kostela pocházejí z dílny ditrichštejnského dvorního sochaře Ignáce Lengelachera.
Pro Rajhrad byl Lengelacher získán bratrem-laikem Fr. Güntherem Sperlem.
Úpravu nynějšího kostelního kůru s balustrádou navrhl roku 1896
architekt V. Dvořák. Varhany z roku 1733 byly roku 1909 modernizovány. |
|
Hlavní oltář |
Oltář sv. Benedikta |
Oltář všech svatých |
Hlavní oltář je
mramorový s dvěma anděly, soškami sv. Cyrila a Metoděje a s baldachýnem nad
tabernáklem. V roce 1898 byl zhotoven brněnským sochařským závodem fy. Tomola. Socha
Božského Srdce Páně pochází z dílny Ignáce Bergmanna z Rajhradu. Po obou stranách
svatostánku jsou obrázky na plechu znázorňující založení montekasinského
kláštera sv. Benediktem, uvedení benediktinů do kláštera břevnovského sv.
Vojtěchem, smrt sv. Vintíře poustevníka a hold rajhradských řeholníků sv. Josefu,
patronu rakouské benediktinské kongregace.
Oltář sv. Anny |
Oltář sv. Scholastiky |
Kazatelna |
V chrámové lodi
je osm bočních oltářů. Většina soch těchto oltářů je od brněnského řezbáře
Ondřeje Schweigla. Sochy na zadních oltářích jsou B. Edeleho z Brna. Oltáře
jsou směrem od kazatelny v následujícím pořadí: sv. Ondřej s obrazem od Matyáše
Šťastného z Brna. Sochy sv. Judy Tadeáše a sv. Benedikta jsou od Schweigla. Sv.
Benedikt s obrazem Smrt sv. Benedikta od Josefa Führicha. V rakvi jsou uloženy ostatky
svatého Defenedta. Sochy sv. Mauruse a sv. Placida jsou od Schweigla. Třetí oltář sv.
Jana Nepomuckého s obrazem od J. J. Etgense má sochy sv. Prokopa a
sv. Vojtěcha od Schweigla. Oltář sv. Rodiny s obrazem Jos. Winterhaltera má sochy
sv. Davida a Zachariáše od Edeleho.
Chórové lavice |
Ostatky sv.
Felicissima |
Betlém (o Vánocích) |
Další oltáře od sakristie: sv. Gertruda s
obrazem od Etgense má sochy sv. Mechtilda a Valburga
od Schweigla. Sv. Scholastika s obrazem sv. Benedikt
se svou sestrou sv. Scholastikou od Jos. Führicha a se sochami sv. Hildegardy
a sv. Otílie od Schweigla. V rakvi jsou ostatky sv. Felicissima.
Sv. Barbora s nedokončeným obrazem od Františka Preise z
Jihlavy. Sochy sv. Kateřiny a sv. Apolonie jsou od Schweigla. Posledním
oltářem je oltář Všichni svatí benediktinského řádu s obrazem Jos.
Winterhaltera a s Edeleho sochami sv. Ambrože a sv. Augustina.
Oltář - P. Marie
v kapli |
Z chrámové lodi do konventu odbočuje mariánská kaple vybudovaná v
letech 1748 -1749 převorem P. Hugonem Otmanským.
Současná úprava pochází převážně z roku 1881 a je dílem Ignáce
Bergmanna z Rajhradu.
Tento řezbář restauroval také sochu Matky Boží Rajhradské. Podle tradice
stávala tato socha na hlavním oltáři prý již od roku 1270. Socha byla
zneuctěna za vpádu pruských vojáků roku 1742.
|
|
Před vchodem do
mariánské kaple stojí na levé straně socha knížete Břetislava od Emanuela Maxe,
která byla původně určena pro Veithův "Slavín". Koupě se neuskutečnila a
socha byla na doporučení jezuitů prodána r. 1863 do rajhradského kláštera.
Pod kostelem jsou dvě krypty se
zazděnými vchody v presbytáři a pod kůrem. Až do doby josefinské se do nich
pohřbívalo. Po tomto období se řeholníci pohřbívají na farním hřbitově ve
zvláštním oddělení. Blíže oltáře sv. Rodiny je vsazen do zdi náhrobní
kámen Jiřího Jakuba, svob. pána z Ogilvy, obhájce Špilberku proti Švédům roku
1645. Byl sem pochován roku 1661. Do severní zdi kláštera zvenku byl zazděn náhrobek
žďárského opata Ambrože, který na útěku před nepřáteli zemřel v Rajhradě roku
1540.
Za zmínku stojí i pozoruhodná
vazba na kostele, která svou složitostí a množstvím materiálu ohromuje. Bylo na ni
spotřebováno více než 430 dubových kmenů, koupených v roce 1728 v lesích panství veverského. Klášter ve svých lesích neměl dostatek vhodného dřeva.
Na stavbu klášterního chrámu navazovalo budování konventu.
K presbytáři chrámu přiléhá nad sakristií oratoř s oltářem sv. Benedikta.
Prostory oratoře bývaly vyzdobeny obrazy malíře Josefa Zeleného,
rajhradského rodáka (byl prvním učitelem Alfonse Muchy).
Foto: archiv
|
Foto:@Petr
Daniel |
|
|