Stará pila
Vodní dílo s dávno vžitým názvem „Stará pila“ bylo obnoveno rajhradskými benediktiny za probošta Bonaventury Pitra v roce 1763. Rok opravy této místní technické pamětihodnosti nám prozradil text na kamenné desce, která byla umístěna v roce 1795 na pravé straně budovy pily: OTHMARVS TRIGINTA DVOBVS ANNIS FLVENTES SISTENS AQVAS HOC OPVS A NOVO RESTAVRARI FECERAT. Český překlad Dr. Karla Uhla zní: „Otmar zastavuje vody tekoucí po 32 roky – toto dílo dal znovu obnoviti.“ Letopočet 1795 je ukryt v textu. Datum zřízení pily neznáme, ovšem můžeme se domnívat, že zde, u tehdejšího klášterního lesa, byla pila postavena snad pro potřebu barokní přestavby kláštera, s níž se započalo v roce 1721 za probošta Pirma. Za probošta Otmara Konráda byla v roce 1774 vydána mapa okolí kláštera, na níž je pila zobrazena s jedním kolem vodního pohonu a v legendě je popisek: Brethsäg – Mühle (pila – mlýn).
Na druhé mapě z roku 1856 je stav okolí kláštera i s pilou bez původní obce Čeladice (byla zničena velkou vodou v roce 1830) a s novým korytem řeky Svratky, zregulované v roce 1848. Budova pily je na mapě znázorněna červeně, šlo tedy již o stavbu s pálenou krytinou. Od poloviny 19. století byl majitelem pily patrně rajhradský mlynářský rod Tomků. Anton Tomek vedl již v roce 1852 spor o zadržování vody s mlynáři ve Vojkovicích a Židlochovicích. Antonovi dědicové drželi vládu nad oběma rajhradskými vodními díly až do roku 1925.
O samotné pile se nám dochovaly pouze útržkovité informace. V rajhradské kronice je o jednom neštěstí uvedeno: „Dne 5. srpna 1919 byla hluchoněmému dělníku Františku Filgasovi při práci na pile rozmáčknuta levá ruka a v nemocnici v Brně až po loket uříznuta. Majitel mlýna Tomek Alois jej musel po úrazu vydržovat při svém mlýně.“ Podle dalšího záznamu rajhradského kronikáře se na pile řezalo až do roku 1919. Ve spodní kamenné části budovy měl navíc svoji dílnu pilnikář František Patočka, který na kamenném bruse brousil pilníky, horní patro pily bylo dřevěné. V roce 1920 byla pila zrušena a její střecha stržena. V roce 1925 prodal Alois Tomek stavební část číslo 1/2 s názvem „píla“ i s celým mlýnem a příslušenstvím Otto Doležálkovi. Dne 8. června 1950 přechází tato stavební parcela s torzem obvodových zdí staré pily přídělovou listinou na obec Rajhrad.
Tato pila byla úředně první stavbou rajhrad-ského katastru! Je zajímavé, že parcela, na níž byla pila postavena, ob-držela stavební číslo 1, které je uváděno na všech majetkoprávních smlouvách od poloviny 19. století. Číslo dvě měla klášterní myslivna, číslo tři takzvaná hřebčárna, číslo čtyři mělo stavení před klášterem, které muselo být zbouráno pro stavbu nového mostu přes náhon v nedávné době, číslo pět měl klášter, šest kostel a sedm a osm mlýn. Devítkou čísla pokračovala na městečku v Rajhradě.
